Malá země pro velkou dovolenou (Chorvatsko)
Chorvatsko je s rozlohou 56.540 km2 4,8 miliónu obyvatel malou, ale velmi rozmanitou zemí. S 1.747 km členitého pobřeží a s více jak tisíci ostrovy v Jaderském moři má návštěvníkům co nabídnout. Romantika zátok i skalnatého pobřeží, oblázkové či písčité pláže, ostrůvky – vodní sporty (šnorchlování, potápění windsurfing, jachting, vodní lyžování, vodní skútry, rybaření…) nebo jen báječné koupání a odpočinek u moře – to je dovolená v Chorvatsku
Chorvatsko dále návštěvníkům nabízí:
- památky UNESCO (Dubrovník Split, Plitivická jezera, Poreč, Trogir, Šibenik, Hvar)
- unikátní přírodní útvary – krasová území (jeskyně, propasti, skalní města), jezera, vodopády…
- kulturní akce (divadelní, hudební a filmové festivaly, antické a středověké turnaje…
- rekreační sporty (cykloturistika, plážový volejbal, tenis, fotbal, golf, jízda na koni…)
Dovolená v Chorvatsku nabízí turistům pestré spektrum zajímavých míst, které mohou navštívit a aktivit, které se mohou absolvovat. Čeští turisté dobře vědí, že se zde vždy setkají s mimořádně přátelským a nám velice blízkým obyvatelstvem. Méně než kdekoliv jinde ve světě zde vyvstává problém jazykové bariéry.
Jaderské moře
Jadran patří k mimořádně čistým mořím. Průzkum čistoty a měření rozsahu znečištění vody v celém Středozemním moři, tedy i v Jadranu, které před časem prováděl při pobřeží 12 středomořských zemí slavný oceánolog J. Y. Cousteau se svým týmem, ukázaly, že moře u chorvatských břehů má nejlepší kvalitu ze všech měření. Chorvatské orgány věnují již dlouhá léta soustavnou péči čistotě moře. Budují se čističky odpadních vod nejen u velkých průmyslových nebo rekreačních aglomerací, ale i v menších místech. Průmyslové podniky, které znečišťují moře, se stěhují do vnitrozemí. Provádějí se i další účinná opatření. Na přibližně 900 místech chorvatského Jadranu se provádí soustavná kontrola a měření čistoty mořské vody (viz aktualita: Výborné výsledky měření čistoty vody na Jadranu). Aktuální výsledky měření jsou k dispozici na stránkách Ministerstva ochrany životního prostředí a přírody (Ministarstvo zaštite okoliša i prirode) www.izor.hr/bathing (v angličtině). Z řady mezinárodních soutěží v tomto směru si Chorvatsko odneslo nejvyšší ocenění.
Jako většina moří je bohužel i Jadran znečišťován ropou, a to hlavně při vymývání nákladních prostor tankerů po přečerpání ropy. U velkých tankerů ulpívá v nákladním prostoru až 400 a mnohdy i více tun ropy a jen část se daří odčerpat k opětovné filtraci, zbytek se prostě vypouští do moře. Přitom jedna tuna ropy znečistí 3,5 km2 mořské hladiny.
Chorvatsko podepsalo řadu mezinárodních úmluv a protokolů o ochraně moře a o boji proti jeho znečišťování. Na jejich základě uvádí v život příslušná opatření.
Salinita (slanost) Jadranu, jeho barva
Slanost Jadranského moře činí 38 promile, tj. 38 g v 1 litru vody. Největší je v jižní části, přibližně před bokou Kotorskou. U pobřeží je nižší než na otevřeném moři. Slaná voda proniká v některých případech hluboko do dolních toků řek a zasolováním způsobuje problémy v zemědělství. Např. na dolním toku Neretvy proniká až k Metkovići, na Krce až za Skradin, téměř až ke Skradinským vodopádům.
Salinitu ovlivňuje i vypařování moře a další faktory. První maximum salinity Jadranu se projevuje v srpnu, druhé pak v únoru.
Na některých místech salinita klesá především přísunem sladké vody z řek (povrchových i ponorných) a z podmořských sladkovodních pramenů, a to až na 2 promile. Je to zejména při ústí řeky Zrmanji, Krky, ve Velebitském přůlivu, pod Kozjakem, Mosorem a Biokovem, u italských břehů pak při ústí Pádu.
Na barvu vody mají vliv mnohé faktory: slanost a teplota vody, hloubka, oblačnost v průběhu dne, úhel dopadu slunečních paprsků; velmi důležitým činitelem je i obsah planktonu (čím je moře biologicky chudší, tím má intenzivnější modrou barvu). Biologicky chudý Jadran má pověstnou modrou barvu (Chorvati jej proto nazývají plavi Jadran – modrý Jadran). Tuto barvu má však jen na otevřeném moři, u ústí řek je nažloutlý a u pobřeží nazelenalý. Moře je chudé na nitráty a fosfáty; již sousední Jónské moře je na tom po této stránce lépe. Hlavní příčinou je geologické složení mořského pobřeží a dna (především vápenec). Vzhledem k vysokému obsahu soli (např. v Baltském moři je obsah soli jen 7 – 8 promile) má mořská voda značnou průzračnost. Z letadla lze rozeznat světlé předměty do hloubky až 56 m, ovšem pouze na otevřeném moři. V pobřežním pásu je viditelnost sotva 5 m, u velkých měst ještě menší.